L & V
Drazí svatebčané,
naše svatba již proběhla, a to v sobotu 23. července 2022 a naprosto předčila všechna naše očekávání.
Náš den jsme si nesmírně užili a pevně věříme, že vy také.
Rádi bychom proto poděkovali každému z vás za báječnou atmosféru a vytvoření nádherných okamžiků, na které budeme vzpomínat po zbytek života.
Jak dlouho jsme svoji?
To si můžete snadno spočítat po zadání data do kalendáře.
Příběh naší lásky
Jak jsme se poznali
Byla nebyla jedna škola. A ta škola získala akreditaci pro studijní program "Kulturněhistorická a muzeologická studia" . Na tento nepříliš známý obor se v roce 2010 přihlásili dva studenti. Ona měla čerstvě maturitu a do práce se jí nechtělo, on už nějakou chvíli pracoval a taky se mu nechtělo.
A tak ji poprvé spatřil a jeho srdce zaplálo. Ona ho nejspíš také spatřila, ale pozornost mu věnovala až po nějakém čase, kdy si ostříhal vlasy.
Protože studium bylo náročné, začali se mladí historici scházet nad stohy knih u piva. No nad stohy úplně ne, ale párkrát ta kniha na stole opravdu ležela.
Alkobanda
Jednoho zimního večera jsme dostali od našich spolužáků košem a šli jsme na pivo sami. Cestou jsme potkali Lucčinu sestru s jejím kamarádem a vyrazili jsme na pivo ve čtyřech.
Byl to moc příjemný večer, tak jsme začali postupně trávit čas s našimi kamarády společně. Nakonec jsme byli přizváni na čundr, na kterém vznikla naše Alkobanda. I když se v průběhu let členové maličko pozměnili, neumíme si bez těch bláznů náš život už představit.
Pivní svatba
Již nějakou dobu jsme byli skvělí přátelé a naši kamarádi si z nás neustále dělali legraci, že jsme jako manželé. Rozhodli jsme se proto uspořádat "Pivní svatbu". Když jsme si tenkrát řekli své žertovné ano, ani ve snu by nás nenapadlo, že přesně o osm let a jeden měsíc později budeme říkat oficiální ano před notářem.
Společná cesta životem
Jak šel čas, začali jsme se postupně sbližovat, až jsme se nakonec rozhodli, že to spolu teda zkusíme...
...už je to sedm let, co jsme měli své první rande. O další rok později jsme se sestěhovali do garsonky a po roce soužití v malém bytečku jsme se přestěhovali do většího. A tak mohla lovestory pokračovat.
Po tříletém vztahu už jsme si připadali dostatečně vyzrálí a tak se nám narodil Loki.
A co bude dál?
Od té doby, co jsme začali žít "dospěláckým životem", potýkáme se s nedostatkem času. To málo, co na sebe máme, se snažíme využít poznáváním nových krajin, i když se převážně zaměřujeme na nejbližší okolí.
Věříme, že se časem naše mapa mnohem více zaplní a těšíme se, kam nás naše cesta manželstvím zavede...
Fotogalerie
